Při mé poslední zahraniční pracovní cestě jsem si zase více uvědomil, jak se lidé nechávají pohlcovat jiným světem. Digitálním. Jakoby pro ně ten skutečný přestal existovat. Dívají se na něj přes displeje svých elektronických zařízení, mobilů, tabletů. S přáteli jsou v kontaktu hlavně pomocí messengerů a chatovacích aplikací. Jak z toho ven? Čtěte dál.
8 z 10 spolucestujících ozařuje displej mobilu
Dobře si toho všimnete při cestách hromadnou dopravou, a to i v tuzemsku. Někdy se podívejte, kolik lidí se místo kochání skutečným světem věnuje malému displeji. Jsou duchem nepřítomni. Netuší, co se děje okolo nich. Ani nevědí, kde právě jsou.
Opakovaná činnost se stává rutinou
Pokud nějakou činnost děláte opakovaně, stane se z ní rutina. Časem možná dokonce i závislost. Nemůžete pak bez ní být. To bohužel platí také o zlozvycích a negativních činnostech, mezi které spadá neustálé kontrolování mobilu, zda někdo či něco nepíše.
Možná to znáte ze své zkušenosti – máte nový chytrý mobil. Podíváte se na něj jednou za pár hodin. Ale časem jej kontrolujete každou hodinu, pak jednou za půl hodiny, za čtvrt hodiny. Najednou jste závislí. Svoji pozornost věnujete malé krabičce. Přitom přicházíte o drahocenné okamžiky okolního skutečného světa, které se už nikdy nevrátí. Jednou pro vždy jsou pryč.
Mobil: Píp, píííp, kvak, píp
Taky jsem to tak kdysi měl. Nechal jsem se unášet vymoženostmi moderní doby. Nejprve mi mobilní aplikace pomáhaly vyřizovat e-maily. Časem na mě začaly vyskakovat i statusy přátel na sociálních sítích. Na e-maily jsem díky chytrému mobilu mohl reagoval takřka okamžitě, což bylo fajn pro odesílatele, ale velice rušivé pro mě. Mobil kvákal stále dál, pořád víc. Čím častěji jsem mu věnoval pozornost, tím více žádal další. Zamotaný kruh.
Když jsem ztlumil aplikacím zvuk, displej i tak problikával neustálým upozorňováním na všechno možné – statusy přátel, nové e-maily, blížící se déšť, dostupné aktualizace aplikací.
Je skvělé mít o všem a všech přehled. Nebo ne?
Časem jsem si na permanentní informovanost zvykl, považoval to za přínosné a moderní. Měl jsem o všem stále přehled. Ale oblohu, krajinu, vzduch – prostě okolní svět – to nezajímalo. Plynul vesele dál svým tempem i bez mé pozornosti.
Jednou jsem si uvědomil, že nejsem schopen ani v klidu číst, vnímat děj knížky. Co kdyby totiž někdo psal, něco potřeboval? Moje mysl lítala všude okolo, musel jsem se během čtení vždy vracet o několik odstavců stránky zpět, a číst znovu. Nebyl jsem schopen vnímat text.
Jak si uvědomit displejovou závislost?
Člověk si jen stěží dokáže uvědomit, že jej digi svět pohltil. Ale když pak třeba vycestujete někam dál do jiného prostředí, kde pozorujete jiné lidi, jak jsou zabořeni do svých mobilů, chodí jako oživlé mumie a přicházejí o skutečný svět, docvakne vám to.
Najednou si uvědomíte, že jste na tom stejně. Tehdy konečně, doufám, zasáhnete. Začnete věci měnit. Já měnil. Postupně jsem povypínal hlášení všech otravných aplikací. Ty, které kvákaly z mobilu dál, jsem prostě odinstaloval. A byl klid.
Bylo to těžké. Na nějakou dobu jsem pociťoval prázdnotu. Jakoby mi v životě najednou něco chybělo. Velice mi pomohlo následující cvičení, které jsem si vymyslel.
Ponořte se do zvuků okolí
Pokud zrovna neřídíte automobil, ale sedíte třeba na lavičce v parku nebo někam jedete busem či vlakem, zavřete oči. Postupně začněte vnímat zvuky okolo. Ze které strany přicházejí? Zkuste je v duchu identifikovat. Hovoří někdo? Kolik slyšíte hlasů? Co lidé říkají? Jaké další zvuky si uvědomujete, poznáte je?
Vydržte takto vnímat okolí alespoň půl minuty. Pak navyšte na minutu. Dvě minuty, tři minuty. Zkuste mít zavřené oči pět minut. Vaše mysl se skvěle uvolní, začnete se plně soustředit na svět okolo. Na ten skutečný svět! Zažijete nové podněty, které jste předtím – se zrakem upřeným na mobil v ruce – mohli vnímat jen sotva.
Časem se vám zvuková meditace stane oblíbeným relaxem nejen na cestách. Za nějakou dobu dokážete zvukově meditovat i bez zavřených očí.
Už dobře vnímáte zvuky? Zkuste vůně, pachy i hmat
Zvuky už v pohodě identifikujete? Zapojte další podněty – vnímejte vůně, pachy. Až zvládnete i ty, zkuste vnímat pocity těla – na čem sedíte – studí vás to? Je vám teplo či zima? Jakými částmi těla se dotýkáte předmětů? Máte nohy v botách, jsou vám těsné?
Doplnění: o něco později jsem zjistil, že jde o techniku vědomého vnímání přítomnosti - Mindfulness. O Mindfulness se dnes zajímám dost intenzivně, budu na toto téma dál publikovat.
Mobilní zloději času
Stále okolo sebe pozoruji více a více postižených lidí, kterým jejich malý kapesní kámoš krade čas. Jsou v kontaktu se známými na sociálních sítích, ví o každém jejich prdu – co měli k snídani, jaký konzumovali oběd, kde právě a s kým jsou, jaké zábavné video zhlédli. Informace k ničemu. Nikam vás neposunou. Jen vysají energii.
Kdy si tento stav nejvíce uvědomíte? Třeba právě na cestách v zahraničí, když obdivujete lokální památky, přírodu, prostředí. Úžasná místa. Ale místňáky magnetizuje displej jejich přístroje.
Pozorujte okolí
Jste na zahraniční cestě? Možná právě jedete autobusem a sledujete úchvatné přírodní scenerie. Místní lidé – vaši spolucestující – jsou během jízdy zrakem a myslí ponořeni do svítících krabiček. Plujete po vodních kanálech a pozorujete kolosální architektonická díla? Pěkné. Ve stejném okamžiku se místním v brýlích odráží svit zářících displejů.
Obdivujete zapadající slunce nad lagunou? Spolucestující domorodci mají ohnuté krky a svoji pozornost věnují mobilům. Přicházejí o úžasný svět okolo. Svět, který nikdy nespí, plyne pořád dál. Mění se s každým poskočením vteřinové ručičky. Svět, o jehož bohatství a krásu displejoví lidé přicházejí. Stále je co nového na světě objevovat, poznávat.
Jste závislí?
Kolikrát denně, za hodinu nebo dokonce za minutu se podíváte na svůj "chytrý" telefon (ano, musí být chytrý, když vás tak ovládl), abyste zkontrolovali, co je nového na sociálních sítích, podívali se, zda někdo neposlal e-mail?
Už i takové odhalení vám pomůže si silný vztah s mobilem uvědomit. Hodně štěstí!
