Ze sovy skřivanem - jak jsem začal vstávat v 5
Je 5:22. Vylézám z postele, už ani nepotřebuju budík. Pomalu do sebe klopím čtyřku vody, mířím do sprchy. Brrr! Ledová voda mě pořádně probouzí. Ale pár následných dřepů pěkně zahřívá. Oblékám se do běžeckého, vyrážím ven. Užívám si východ zlatavého slunečního kotouče, svěžest probouzející se přírody. Po návratu snídani, dodávám tělu energii. Okolí ještě spí, já už tvořím. Takto nějak začíná můj den, i o víkendu. Brzké vstávání si užívám, a to jsem byl ještě před pár měsíci sova. Proč vstávám tak brzy, když nemusím? A jak se to naučíte i vy? Čtěte dál.
Ještě před několika měsíci jsem byl takzvaná sova, bušil na klávesnici počítače do půlnoci, někdy i do dvou do rána. A teď? Dnes dobrovolný skřivan. Místo v 9 vstávám před šestou, v létě i v pět. Proč jsem se ze sovy stal skřivanem? Jak jsem to udělal?
Pokusy a selhání, znovu a znovu
Stálo mě to dlouhé měsíce testování, zkoušení, pokusů. Fuška - pro někoho, kdo byl zvyklý pracovat až od devíti.
Zkoušel jsem vstávat dříve už několikrát. Motivovaly mě k tomu příběhy a denní harmonogram úspěšných podnikatelů, vědců, sportovců. Uváděli, že v 7 už dávno tvoří, pracují na tom, co je baví.
To jsem chtěl taky. A tak jsem si nařídil budík na šestou. Jenže ráno to byla katastrofa. Jako v horroru. Po nočním stolku mi skákal drnčící mobil. Ufff. Třikrát jsem jej "zamáčkl", ale nakonec z postele vylezl. Asi ve čtvrt na sedm. Oči jako tenisáky.
Celé dopoledne jsem byl úplně grogy a neudělal vůbec nic. Takto se to opakovalo pár dní. Nešlo to. "Já v 5:00 vstávat nemůžu!"
Se.u na to, jsem prostě sova
Na hranici vyšťavení jsem si řekl: “Se.u na to. Tohle není pro mě. 'Oni' jsou skřivani, brzké vstávání jim nedělá problém.”
A začal jsem vstávat zase v 8, v 8:30. Pracoval jsem zase do půlnoci, do dvou do rána, a tak pořád dokola. Po nějaké době jsem brzké vstávání zkusil znovu ještě několikrát. A opět několikrát selhal. Vždy jsem spadl do "starých kolejí".
Pronásledovali mě dál
Jenže, na rozhovory s “úspěšňáky” jsem narážel dál. “Ty bláho, co když to fakt nějak jde? Co když můžu vstávat brzo i já? Možná na to jdu špatně.”
Další pokusy, ale s lepší přípravou
Tehdy začalo moje další testovací období. Vymáčkl jsem z internetu maximum informací a zase začal zkoušet vstávat brzy. “Ne, tohle nefunguje, toto taky ne, ale počkat! Když si tamto trošku upravím na české podmínky, možná by to šlo…” Nešlo.
Týdny, měsíce, půl roku. Sbíral jsem poznatky, zapisoval si zkušenosti. Posun ale skoro žádný. Ráno jsem byl vždy utahaný jako kotě.
Egejský záblesk
Pak jsme jednou s přítelkyní v rámci další zahraniční polopracovní cesty vyrazili na jeden ostrov v Egejském moři.
Blesk! Tam mi v hlavě blesklo. Zažil jsem něco, co mě v ranním vstávání posunulo o velký kus dál. Vlastně blíž - k cíli. Jako když si sáhnete do elektrické zásuvky.
Pak už to šlo jak po másle. Poskládal jsem všechny poznatky, doladil postup, a… dnes už v pohodě vstávám před šestou, v roční době brzkého východu slunce někdy i v půl páté.
Dnes už vím, že to jde. Že si tělo zvykne na cokoliv. Moje, a vaše taky. Jen to chce nasadit správný postup. Jinak to prostě fungovat nebude. Netvrdím, že je můj postup nejlepší. Ale osobně jsem si vyzkoušel jeho funkčnost. Funguje to.
Proč vstávat dříve?
- Užijete si východ slunce. Nabije vás to víc než plechovka Red Bullu.
- Zažijete ranní klid - spáči okolo ještě létají ve snech. Tedy, pokud jim vedle v místnosti neosolíte Faith No More.
- Uslyšíte zpěv ranních ptáků. Možná i skřivanů!
- Nasajete ranní vzdoušek, který ještě není zaprděný tírákama.
- Prožijete zlatou hodinu.
- Až ostatní začnou vylézat z pelechů, vy už dávno makáte na svém snu. Máte obří náskok, neotravuje vás řinčící telefon, e-maily, nic.
- Zvládnete za den mnohem víc tvůrčí práce, ráno jste plni energie, víc vám to pálí.
- Až budete skřivanem seniorem, každý týden získáte 17,5 hodiny času navíc, za měsíc je to 75 hodin = 9 osmihodinových pracovních dní. Huaa!
Jak se vám takové ranní menu líbí? Chcete taky? Třeba pro sebe objevíte další ranní benefity. Bábi měla pravdu. Ranní ptáče dál doskáče.
Tak co, jdete do toho? Chcete vstávat dříve?
Svůj recept jsem vypiplal, hodil na papír a pak do počítadla. Načmáral k tomu pár obrázků - mám totiž vizuálky rád. A pak spíchl do stravitelné formy. Co z toho vzniklo? Příručka.
Ze sovy skřivanem, aneb příručka ranních ptáčat
Co se z ní dozvíte?
- Rozdíl mezi dobrovolným a nedobrovolným skřivanem
- Jde natáhnout i večer?
- Egejský příběh
- 20 rad, jak začít vstávat dříve
- Hand made obrázky
- Vše jen na 14 stranách - to stačí. Píšu přímo, bez vaty, šetřím čas vám i sobě
Vstávejte o 2,5 hodiny dříve už za 1 měsíc a získejte 17,5 hodin času týdně navíc
Za kolik? 
Správná otázka, protože zadarmo ani kuře nehrabe. O to příjemnější je odpověď: Za prd. Za nulu. Zero. Nothing. Prostě grátis. Dostanete to ode mě všechno zadarmo. Teda skoro!
Něco v tom přeci jenom je. Moc dobře vím, že co je zadarmo, tomu lidi nedávají váhu. Mnohdy ani já. Někam to založí, zasunou, uloží. Vykašlou se na to. A pak nic. Nic se nestane. “Tak co, dyk je to fuk, je to přece zadarmo. Prdim na to.”
Takže ne. Kdepak. Nic takového. Úplně grátisko vám to nedám. Protože pak s 99% pravědopodobností skřívánčí příručku zastrčíte někam do šuplíku nebo hloubi harddisku.
Uděláme dohodu:
Když “to nedáte,” a i přes všechny moje rady vstávat dřív kvůli své pohodlnosti nezačnete, mám u vás 3 ranní kávy. 1 pro vás, 1 pro mě a 1 pro můj doprovod. Kdy a kde? Až budu někdy poblíž.
Příležitostně - u vás ve městě, vesnici, v okolí. Avšak pozor! Co je “ráno”, určuju já. Víte už přece, v kolik startuju den :-) Žádná “devítka či desítka”. Takže, i kdybyste vstávat dřív nezačali, alespoň jednou budete muset. Kvůli ranní kávě.
Obchodní podmínky:
Moje káva není právně vymahatelná. Pokud dřív vstávat nezačnete a kávu mi přesto nekoupíte (až bude příležitost), ponesete si ten “dluh” v mysli už celý život. A ono vás to pak jednou dožene :-)
Zdá se vám to fér? Ok. A pořád ještě chcete začít vstávat brzy?
Jediné, co potřebuju, je znát vaše jméno a e-mail, kam morning recept poslat. Vyplňte, pak potvrďte v e-mailu, že to jste vy. A za pár minut už studijní matroš letí k vám. Udělejte to hned, žádné mañana!
Tak zatím čao. Sejdeme se někde u východu slunce. Anebo u kafe. ex-sova Marián K.
Ještě malá technická: nechcete-li prozradit vaše pravé jméno a e-mail, nic po mně nechtějte. Automatizovaný systém, anebo přímo já, vás z databáze v případě vyplnění falešných údajů smažeme. Zřejmě vám pak ani žádný návod nepřijde. Hrajeme fér. Díky.
A teď už davaj kontakt ↓
{source}
<!-- You can place html anywhere within the source tags -->
<script type="text/javascript" src="//app.mailerlite.com/data/webforms/167873/z9g0u9.js?v1"></script>
{/source}
